Krajské kolo dorostu v Chotěboři
Potom, co jsme vyhráli okresní kolo dorostu, jsme se dojeli podívat do Chotěboře, jak to vypadá na krajské soutěži. Vyrazili jsme pro jistotu už v sobotu večer. Jelikož si holt někdo neumí ohlídat, jestli má všechno, tak jsme si mezitím, než Vojtovi přivezli občanku došli ještě na večeři a místo v šest jsme vyjížděli z Pacova před osmou. Během hodiny a čtvrt jsme dorazili do Krucemburku, kde jsme v kempu Moře u rybníka Řeka měli zamluvené ubytování. Protože někteří z nás byli ještě odpoledne na PHL v Markvarci, tak to nebylo na žádné dlouhé ponocování a byli jsme rádi, když jsme zalezli do postele.
Ráno jsme před sedmou vstali, sbalili svých pět švestek a vyrazili. Nejprve do Tesca na snídani a potom už na atleťák. Presenci jsme stihli včas a do chvilky byl i nástup. Podle plánu jsme začali v 9:00.
Jako první na nás čekala štafeta 4x100 metrů s překážkami. Na řadu jsme šli jako třetí. 1. pokus se nám povedl nad naše očekávání. Čas 70,09 s. nás potěšil. Ve druhém pokusu jsme se ještě zlepšili na čas 67,65 s. a to nám hodilo krásné 2. místo.
V mezičase, co běhali dorostenky 100 metrů s překážkami, tak jsme si došli napsat testy. V sobotu, cestou do Chotěboře, nás Iva ještě v autě všechny přezkoušela, abysme měli jistotu, ale nic platný. V testech jsme udělali dohromady 5 chyb, což je na krajské soutěži hodně špatné. Z toho se celkem 4 povedli jednomu expertovi. Radši nebudu jmenovat. Na trati se stane lecco a hodně věcí se dá pochopit, ale tohle...ostuda.
Jako další disciplína byl běh na 100 metrů s překážkami. Tady se sčítá pět nejlepších časů ze sedmičlenného týmu a každý má dva pokusy. Někomu ani ty dva nestačili. Celkový součet pěti časů byl 109,84 s. To pro nás znamenalo 3. místo.
Jen co jsme doběhali stovky, přestavila se dráha na dvojboj, což běhají pouze jednotlivci, takže my jsme si mohli aspoň připravit nářadí na požární útok. Tady jsme šli opět jako třetí, protože pořadí družstev bylo dopředu vylosované. Po prvním pokusu, kde byl malý problém na stroji a pravý proud nám krásně umyl terč jsme moc nadšení nebyli a věděli jsme, že druhý pokus musíme jít na krev. Stále tu byla totiž teoretická šance na celkové 2. místo. Málem to vyšlo. Zadku nebylo co vytknout. Ve předu byli všichni také na svém místě, ale opět. Trochu pomalejší nástřiky a oproti ostatním slabší mašina. Z 33,02 s. jsme to stáhli na 31,75 s. Bohužel to nestačilo. Na PÚ jsme byli až 4.
Teď konečně jsme měli od rána čas se dojít aspoň najíst a napít. I když to teda byl docela oříšek, protože občerstvení selhalo. Maso došlo a jediné, co se dalo aspoň trochu pít byla malinovka.
Nástup byl v 16:30. Celý den na nás pražilo sluníčko a teploty atakovali 30 stupňů, tak to rozhodčí nechtěli moc protahovat. Dobré je ještě říct, že náš tým jsme složili vloni, protože už jsme nemohli běhat za děti a měli jsme chuť zkusit něco nového. Na jaře jsme ho museli kompletně překopat, protože smíšená družstva na kraj bohužel nepostupují, tak nikdo ani nedoufal, že bysme se dostali až sem. Výkony mezi námi, Panskou Lhotou a Žďárem nad Sázavou byli takřka vyrovnané a rozhodovalo pouze několik málo vteřin. Akorát nám všem uteklo družstvo z Výčap a bezkonkurenčně ovládli všechny disciplíny.
Tak teda v číslech a časech. Na PÚ jsme se s časem 31,75 s. umístili na 4. místě. Na štafetě 4x100 metrů s krásným časem 67,65 s. na 2. místě. Na 100 metrů překážek s celkovým součtem 5 nejlepších časů 109,84 s. na 3. místě a v testech s 5 chybami na 3. místě.
Celkový součet 12 bodů nás vynesl na bronzovou příčku.
Po devíti hodinách na rozpáleném tartanu jsme si převzali pohár, medaile a dárkový poukaz do požární výzbrojny, sbalili si všechny věci zpět do tranzitu a vyjeli k Pacovu. Během hodinky jsme byli u nás na hasičárně, vybalili všechny věci, vystavili pohár a byli jsme rádi, když jsme dorazili domů a lehli si pěkně do své postele. Tak třeba za rok to zkusíme zas.