Jarní okresní kolo Dorostu
Okresní kolo soutěže dorostu se opět konalo u nás na atletickém stadionu v Pacově. Může se to zdát jako výhoda, že nemusíme nikam jezdit, ale den předtím se konala soutěž dětí a někteří z nás tam byli už od pátka od večera.
I nám se podařilo složit jeden tým dorostenců, tak jsme si řekli, že za zkoušku nic nedáme. Ono oproti včerejšku dorostenců moc neběhá, a když už tak spíš za jednotlivce. Nakonec se sjelo celkem 3 družstva dorostenců a 3 družstva dorostenek.
Hned od rána nám nepřálo počasí, byla zima a do toho pořád přeprchalo, tak i nástup byl urychlen a mohlo se začít s plněním disciplín.
Jako první jsme šli na 100 metrů překážek. Mezi každým z nás byli pouze dva další rozběhy, takže to byl blázinec, aby se stihli pokaždé smotat hadice a přenést rozdělovač. Běželo nás to všech osm a každý měl dva pokusy. Stačilo nám, abychom zaběhli pět platných časů, tak z těch 16 pokusů se to nějak vybralo. Začínal Vítek, po něm šel Matěj, za ním Ondra, potom Dominik, pak Filip, následován Tomem, a nakonec Láďa a hned rozběh za ním Vojta. Pravda je, že se nám to všem úplně nepovedlo, tak jak jsme chtěli, ale hned po prvních následovali druhé pokusy, takže jsme měli šanci si vylepšit reputaci. Docela se to povedlo, tedy až na Vítka, který si těsně před cílem přišloupl hadici a když propadával měřící bránou, tak ji málem ani nestopnul. Ty odřeniny na obličeji ty se snad zhojí rychle. ☺ V součtu pěti nejlepších časů jsme dosáhli výsledku 122,42 s.
Když jsme odběhali, tak jsme šli psát testy. Je nás celkem osm, takže jeden byl ušetřen. Ty se nám povedli na výbornou. 100 % - bez chyby.
Potom, co jsme dopsali testy, jsme měli chvíli času, protože bylo třeba přestavit dráhu na štafetu 4x100 metrů. Čas jsme využili smysluplně - došli jsme si na řízek. Mezitím už běhali 4x100 dorostenky, tak jsme aspoň u oběda měli na co koukat. Potom přišla řada na nás. Poskládali jsme dvě štafety po 4 lidech. Chtěli jsme trochu taktizovat, tak jako první šel na řadu náš "výběr B", aby zaběhli aspoň nějaký čas a "A" to potom zkusí napálit a buď to vyjde nebo ne. Tak jsme si na dráhu připravili věci a ještě, než jsme byli všichni na svých místech, už bylo odstartováno. Jelikož to nebyla naše chyba, ale chyba rozhodčích, tak jsme podali protest a měli jsme alespoň jeden pokus navíc. On byl ten čas stejně špatnej. Potom šlo na řadu naše "A". Tam byl problém s přenosem hasičáku, ale nakonec byl pokus platný s časem 78,53 s., který se nám nakonec započítával. "B" si zaběhlo ještě ten jeden náhradní pokus a tam bylo vše v pořádku, ale bylo to pomalejší.
Ještě jsme ani neměli uklizené věci po štafetě a už začínali první pokusy na požárním útoku. Tam jsme šli hned první, takže to byli docela hoňky. Stejně se nakonec nic neuchvátalo, protože OSH nám nedodalo proudnice, takže jsme museli vyslat posla na hasičárnu pro ty naše. Když už byli proudnice, přišlo se na to, že nám dali přetlakový ventil pro děti, a ne pro dorost, tak museli prvně najít ten správný. Když už jsme měli i ten, tak už nic nebránilo startu. Start byl čistý hned napoprvé a na základně taky všechno klapalo, ale kamenem úrazu bylo sání a pomalé nástřiky. Po rozsvícení terčů se čas zastavil na 42,44 s. Takovej hnus jsme neběhali ani o tréninkách. Druhý pokus prostě musel být lepší, takže jsme šli buď anebo. Zároveň druhé pokusy na PÚ rozhodovali o postupu na krajskou soutěž. Až doposud byli síly, a hlavně počet bodů za umístění mezi námi a Horní Cerekví naprosto stejný. My jsme na podzim byli 1. na ZPV a dnes jsme napsali bez chyby testy a oni zase měli lepší 4x100 a 100 metrů a v testech udělali 3 chyby. Když si to spočítáme, tak to je 6 bodů my a 6 oni. Napínavé až do konce. Tak jsme šli druhý pokus na krev. Odstartovali jsme a klapalo to všechno přesně tak, jak mělo. I když ty nástřiky i to sání mohlo být malinko rychlejší. Čas jsme si zlepšili o dost, a to na 32,38 s. To ještě nic neznamená, protože hned po nás šla na základnu Cerekev. Těm to šlo taky pěkně a když měli proudaři na 28 s. vodu, tak jsme se chytali za hlavu, zavírali oči a kdo uměl, tak se začal modlit. Nakonec to ale vyšlo. Časomíra ukázala 32,96 s. To bylo o fous. V tom momentě jsme propadli radosti a ač to bylo sebe víc nesportovní, tak jsme řvali na celý stadion.
Věděli jsme, že nástup nebude hned. Prvně se musí
všechno přepočítat a udělat výsledkové tabulky. Zatím jsme alespoň uklidili
všechny věci a odvezli jsme je na hasičárnu. Když jsme se vrátili, tak byl
nástup do chvilky. Šli jsme tam s dobrou náladou a pocitem vítězství. A
taky po právu. Sice nás nechali čekat a vyhlásili nás až jako poslední, ale
potom už to bylo oficiální: Vyhráli jsme
okresní kolo a 9. června si uděláme výlet do Chotěboře a podíváme se, jak
to vypadá na krajské soutěži. Určitě ještě stojí za zmínku, že se vyhlašovala
zvlášť i disciplína 100 metrů překážek, kterou vyhrál se skvělým časem 20,94 s.
náš pacovák Dominik Přibyl. Mimochodem o tom až do poslední chvíle nevěděl,
takže to měl jako takový milý překvápko.